U příležitosti oslav 30ti let od pádu komunismu proběhlo 21.-23. 2019 v Lipsku historicky první setkání členů Strany zelených Krajské organizace Praha se Zelenými z Lipska. Osm členů pražské organizace SZ čekal po pátečním neformálním setkání nabitý sobotní program. Zelení z Lipska, kteří zažívají nevídaný vzestup, měli svým českým kolegům hodně co říci. Pokusil jsem se o popis průběhu přednášek a myšlenek, které během setkání zazněly.
První blok k tématu pád komunismu, postkomunistický vývoj v Německu a ČR
Moderátor:
Holger Haugk – historik, odborník na dějiny, přechody režimů a prostředí Východní a Střední Evropy, žije v Lipsku a Toruni, 2009-2014 vedl mj. pro Ska Keller, Wernera Schulze a Reinharda Bütikofera Zelenou Evropskou kancelář pro Sasko a Durynsko v Lipsku, poté byl poradcem polského MZV a ukrajinského prezidenta Porošenka v Kyjevě. Nyní vyučuje o institucích EU na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni.
Příspěvky:
Gisela Kallenbach – „tvář“ Mírové revoluce 1989, po ní pracovala do roku 2000 jako referentka Odboru pro životní prostředí města Lipsko, 2000-2003 Mezinárodní starostka při misi OSN v Kosovu, 2004-2009 poslankyně Evropského parlamentu, 2009-2014 poslankyně Saského zemského sněmu.
- Popis poválečného vývoje v NDR jakožto úvod pro pochopení následných událostí.
- Hlavním motivem Němců z NDR k revoluci byla touha po ekonomickém standardu NSR. Po sjednocení Německa však došlo z pohledu Němců NDR k velice nepříjemné věci a to, že zavedené politické strany z NSR se svými fungujícími strukturami plně pohltily/ovládly politiku ve východním Německu. V bývalé NDR totiž funkční demokratické politické strany neexistovaly. Zelení však byli výjimkou, protože Zelení z NSR fakticky začali růst až s novým státem a po spojení s v NDR vzniklým Svazem 90*.
*Vysvětlení: Zelení v NSR byli založeni 1980 a teprve až v roce 1987 vlivem témat Černobil, ozónová díra, kyselé deště, smog vzrostla jejich podpora na 8,7%. V roce 1990 v NDR z různých hnutí za lidská práva, obranu míru, atd. vznikl Svaz 90. Po sjednocení Německa došlo v roce 1993 spojením Zelených a Svazu 90 ke vzniku nynější strany Zelení/Svaz 90, kterou zjednodušeně nazýváme Zelení.
Dr. Katharina Krefft – lékařka, předsedkyně zastupitelského klubu na lipské radnici, zelená kandidátka na primátorku Města Lipsko – primátorské volby leden/únor 2020, mluvčí klubu pro sociální politiku, demokracii a výstavbu škol, 25 let ve straně, 4. funkční období na radnici.
- Zelení zavedli systém komunikace od spodu a teprve postupem času ostatní politické strany začaly tento systém přejímat.
- Stejně jako na konci komunismu měli lidé osobní zkušenost s umírajícími lesy a smogem, tak nyní hnutí jako Fridays for future rostou na osobní zkušenosti lidí s oteplováním klimatu.
- Za komunistů to byla minorita společnosti, která rozhýbala společnost natolik, že tím porazila komunismus. To bylo však možné jen díky tomu, že v SSSR nebyli v převaze jestřábi, kteří by situaci ve svých satelitech řešili čínskou cestou, tedy tanky do lidí.
- I dnes je to opět minorita, která má potenciál změnit chování společnosti a odvrátit tak klimatickou katastrofu.
- Z předchozího vyplývá hlavní myšlenka o fungování společnosti – Většina není hybatelem, ta věci nemění. To musí (a vždy dělá) aktivní menšina.
- Silný vítr do plachet SZ v Německu dala katastrofa ve Fukušimě. Němci doposud k Japoncům vzhlíželi jako ke světové technologické špice. To vedlo k uvědomění si, že jestliže dokázali takto selhat Japonci, můžeme i my (naše německá technika) také selhat.
Petra Kolínská – 2006-2010, 2014-2018 členka ZHMP, 2016-2019 náměstkyně primátora, 2006-2016 zastupitelka MČ Praha6, dnes bez mandátu zastupitelky, místopředsedkyně dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Praha
- Příspěvek o sametové revoluci, osobní zkušenosti z dob komunismu.
- Lidi tenkrát zvedla ekologie a touha po konsumu.
Josef Šmída – člen SZ ZO Praha 8 a koordinace Global Greens, organizátor setkání Zelených Praha-Lipsko
- Doplnil P. Kolínskou, že ekologická hnutí byla na konci komunismu v ČSSR jedinou do značné míry tolerovanou organizací => měly své struktury, i když samozřejmě infiltrované státní bezpečností.
- Startovací pozice po revoluci nebyly v ČSSR/ČR pro všechny stejné, pro bývalé komunisty a jejich kádry byly o dost výhodnější.
- Politické strany se postupně staly nástrojem pro získání moci, nikoliv pro budování demokracie. To lidi postupně znechutilo a nechtějí mít s politikou nic společného.
Druhý blok k tématu vzniku a fungování SZ v Lipsku, v Praze
SZ Lipska prezentoval Sebastian Richter
- Popis vzniku Svazu 90/Zelení, popis rozdělení a fungování lokální a celostátní politiky – rozdíly oproti ČR
- Členstvo v 600tis obyvatel velkém Lipsku – nárůst z 400 roku 2017 na 850 nyní
- 4 sjezdy za rok, kvorum 10%
- 10 členů předsednictva, 2 mluvčí (vždy muž a žena)
- Každé dva týdny schůze předsednictva otevřené všem členům
- Mají 11 týmů (školství, ekonomika, energetika, demokracie, …….., migrace, politická komunikace), které se scházejí jednou měsíčně na dvě hodiny, schůze jsou otevřeny i nečlenům
- Pravidelná neformální setkání (Stam Tisch)
SZ Prahy prezentoval předseda Krajské organizace Praha Vít Masare – slade show z různých pražských akcí SZ za poslední 4 roky
Josef Šmída – prezentace vývoje volebních výsledků, vysvětlení změny volebního systému v komunálních volbách, pokus o vysvětlení propadu SZ v Praze během komunálních voleb 2018
Třetí blok Workshop
Odprezentoval Daniel Gerber – členem Svazu 90/Zelení od roku 2017. Od roku 2017 do roku 2018 byl mluvčím Státní pracovní skupiny pro Evropu a mezinárodní záležitosti a od roku 2018 byl mluvčím Státní pracovní skupiny pro mediální a síťovou politiku v Zelených v Sasku. V roce 2019 se zapojil do kampaně týmu europoslankyně Anny Cavazzini. Je členem mladých evropských federalistů.
- ICT pro interní fungování strany
- Politická komunikace
- Volby starost(y/ky) Lipska, kampaň
- Během páteční neformální diskuze vysvětlil dnešní realitu o nahnědlých Drážďanech a zeleném Lipsku historickým vývoje vnitřní migrace obyvatel Německa, kdy především v dnešní době Lipsko narozdíl od Drážďan zažívá značný příliv obyvatel ze západních částní Německa, viz vizualizace na stránkách. https://www.zeit.de/politik/deutschland/2019-05/ost-west-wanderung-abwanderung-ostdeutschland-umzug Proto takový rozdíl mezi dvěmi na německé poměry pouhých 100 km vzdálenými městy.
Všechny prezentace použité v jednotlivých blocích by měly být k dispozici členům SZ na intranetu SZ.
Text je sestaven z mých osobních poznámek bez korekce jednotlivých účastníků.